Svatý Isidore (4.4) jaro nastupuje,sedlák tvé pomoci potřebuje.Někdy jdou věci velmi rychle.Kolikrát stačí o ně říct.Nevím jak to ten Isidor dělá,ale sotva byl předchozím rčením o ní požádán,pomoc je vzápětí zde:Na sv.Isidora oráče i ptáče si radostí zaskáče.Člověka zmáhá pochybnost,když se něco jeví snadným.Rozlišit,které z pochybností život zkvalitňují,a jaké ho naopak znehodnocují,je však velké umění.

Přijde-li v dubnu sníh,lze očekávati květen sychravý a chladný.Zase ty pochybnosti jako minule!Vždyť nebylo by to zrovna prachem,sedajícím na šuplíky paměti,že bychom duben bez vloček jen tak hned najít neuměli,protože slunečných a teplých májů si přece pamatujeme jistě aspoň nejméně několik.Buď jak buď,jestli tedy počasí prožívá v dubnu pubertu,jistě ji rádi přečkáme s vidinou,že může vyrůst v krásný máj.

Na svatého Jiří nepohoda často víří.Každé setkání zimy a léta musí nutně skončit hádkou.Lidé se vyhnout svárům zrovna vždy také nedovedou.Ochota vyjít vstříc při odlišnosti postojů a zájmů umí vypěstovat a držet při životě příjemný palouček vzájemných vztahů.Takové hospodaření má zřejmě větší šanci přečkat bez úhony,když nám na něj náhle vtrhne bába Futeř se svou suitou vyznavačů chladu a pohanských barev.

Svatého Marka deštivo,sedm týdnů blátivo.I když tohle rčení na slunce a teplo zrovna moc nevěří,teplo a chlad v tomto měsíci rády měří své síly.Některé roky se tak odhodlaně vzájemně popadnou do klinče,že tu z toho pak vzjede třeba i deset centimetrů čerstvého sněhu,nebo naopak vedra,která by obstála i v tropech.V tom zápase tiše a statečně,bez potřeby podobně velkých gest,rozkvétá řada kytiček.

Letos zatím jaro trhá teplotní rekordy směrem nahoru a květinky na zahrádkách, ale i lesních loučkách už ukazují svoje bílé, žluté a modré hlavičky. Zahrádky už samozřejmně hýří barvami, všemi.
